Odkazy na místa v okolí

Největší hradní zřícenina v Čechách, ležící na vápencovém kopci nad stejnojmennou obcí.

Jádro hradu vzniklo patrně na počátku 13. století ve formě strážní, obytné věže. Hrad byl postaven na příhodném místě. Předpokládá se, že jeho úkolem bylo chránit obchodní cestu spojující města Sušice a Horažďovice a také značni bohatá rýžoviště zlata podél řeky Otavy. O prvních majitelích hradu neexistují žádné písemné zmínky. Podle nejnovějšího předpokladu historiků byl hrad založen pravděpodobně německými hrabaty z Bogenu a později užíván rodem Wittelsbachu, protože území Sušicka patřilo od roku 1124 do roku 1273 Bavorsku. Koncem 13. století se toto území pravděpodobně stalo opět součástí českého státu. Usuzuje se, že v této době hrad, stále ještě v podobě pouze obytné-obranné věže, obývali páni z Velhartic. Do psaných dějin vstupuje Rabí až mnohem později, roku 1380, kdy majitelé zdejšího území byli již Rýzmberkové. Rod Švihovských z Rýzemberka získal hrad koupí nebo prostřednictvím příbuzenských vztahů od pánů z Velhartic někdy v pruběhu 14. století. Na přelomu 14-tého a 15-tého století byl hrad přestavěn a opevněn a patřil k nejpevnějším v Čechách. Stalo se tak pravděpodobně v důsledku bojů mezi stoupenci krále Václava IV. a členy panské jednoty, k nimž patřil i tehdejší majitel hradu Břeněk Švihovský z Rýzmberka. V roce 1407 získal Rábské panství Jan z Rýzmberka, jenž byl znám jako politický činitel a později odpůrce husitů. Proto také husitská vojska hrad dvakrát obléhala a dobyla a to v roce 1420 a 1421. Při druhém obležení zde Jan Žižka přišel o své druhé oko. Tato událost hrad Rabí asi nejvíce proslavila. Po smrti Jana z Rýzmberka připadlo Rabí Vilému ml. z Rýzmberka a později jeho synovci Putovi II. Švihovskému z Rýzmberka, který se díky svému nesmírnému bohatství a vlivnému postavení ( působil na postu nejvyššího zemského soudce ) zasloužil o nebývalý stavební rozmach objektu. Přestavba probíhala pravděpodobně za účasti předního architekta Benedikta Rejta. Hradní areál byl obehnán mohutnou obrannou zdí se systémem předsunutých dělových bašt. Putovi synové, kteří vlastnili Rabí od roku 1504, se však velmi zadlužili a byli nuceni rodinné jminí postupně rozprodat. V roce 1548 přišlo na řadu Rabí. V následujícím období hrad střídá majitele – Jindřich Kurcpach z Trachenberka, Diviš Malovec z Libějovic, Vilém z Rožmberka. V roce 1570 jej získává Adam Chanovský z Dlouhé Vsi, jehož rod si jej podržel ve svém vlastnictví do prvního desetiletí 18. století. Tehdy přešel objekt, již značně zpustlý, díky hospodaření posledních majitelů a těžkému období 30-ti leté války, do majetku šlechtického rodu Lamberku. Okolo roku 1720 konečnou zkázu dokonal požár a také fakt, že volně přístupný hrad sloužil jako snadný zdroj stavebního kamene pro obyvatele okolních vsí. Lamberkové zříceninu v roce 1920 darovali Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažiovicích za symbolickou 1,- Kč. V této době začaly první záchranné práce na opravu hradu. V roce 1954 byl hrad předán do rukou státu a roku 1978 vyhlášen Národní kulturní památkou.

Obec Rabí

Obec Rabí leží v okrese Klatovy asi 10 km severovýchodně od Sušice ve výšce 487 m nad mořem. Rabí je malebným městečkem, ležícím v blízkosti řeky Otavy, v Pošumaví, s řadou zajímavých míst. V obci je Obecní úřad se službou Czech Point, pošta, mateřská školka, obchody s potravinami, jeden hotel (Atawa), několik hospůdek, soukromé penziony a turistická ubytovna TJ Sokol se sportovním areálem.

Fotogalerie města Rabí.

Copyright © 2011, edited by brain | Mapa stránek

Design by free website templates.